učení SENZOMOTORICKÉ
SENZOMOTORICKÉ UČENÍ
(smyslově pohybové) – učení dovednostem
- učení se pohybovým návykům, probíhají jako cvičení (výcvik, trénink)
- u zvířat je projevem senzomotorického chování např. létání ptáků, šplhání veverky, stavby hnízd…
- u člověka např. jízda na kole, hra na hudební nástroj a různé druhy sportovních a pracovních činností, dítě se učí chodit, manipulovat s hračkami, apod.
- uplatňuje se již v raném věku dítěte výcvikem základních hygienických návyků a sebeobsluhy
- má objasnit, jak se zřetězují jednotlivé motorické operace do funkčních celků např.: při psaní rukou, psaní na stroji,
- podstatou je osvojování pohybových struktur založených na vzájemné koordinaci pohybů a koordinaci pohybů se senzorickými dojmy
- produktem jsou motorické návyky, které se třídí na obratnost (pohyby těla vůbec) a zručnost (manuální činnosti), uplatňují se zde i kognitivní procesy (např. tenis vyžaduje nejen pohybovou obratnost, ale i osvojení určitých taktických postupů)
- při tomto druhu učení nejde jen o mechanické osvojování nebo zřetězování jednotlivých pohybových prvků, ale také o jednotu všech složek
- na základě senzomotorického učení se formují významné kvality osobnosti jako je postřeh, obratnost, hbitost, pohotovost apod.
- př.: při učení elementárního psaní u žáků 1. ročníku základní školy. Prostřednictvím učitele si žáci formou rozličných přípravných cvičení osvojují jednotlivé prvky písmen. Každé písmeno je vytvářeno z množství prvků, slabika ze 2, 3 písmen a slovo z několika slabik, věta z několika slov. Při jejich napsání tvoří každý prvek složku vyššího celku a v tomto celku má organizované místo a funkci. Rovněž tak je to i s jinými motorickými činnostmi, ať už jde o pracovní operaci dělníka nebo chirurga
Probíhá ve dvou etapách:
1. seznámení se s činností :žákovi je názorně předveden požadovaný úkon, který následně může napodobovat
2. procvičování činnosti v celku a určitých náročných složek zvlášť :žák požadovaný úkon opakovaně provádí a tak se v něm zdokonaluje